Jsem podivná?

26. listopadu 2017 v 9:15 | Liška |  Deník
Děti jsou někdy opravdu podivné stvoření.Nedávno mě donutily k zamyšlení nad vlastní existencí.

To si takhle v pátek ráno nastoupím do auta.Přisedám k sestře a její malé půl roční dcerce.Malá na mě upře zrak a jako by se nemohla odtrhnout.Tak na ni zamrkám a hlásím,že mě asi hypnotizuje.
Máma se zasměje a odvětí,že spíš ještě někoho takového po ránu neviděla.Směju se.
Smích mě ale trošku zamrzne v krku,když si takhle jdu druhý den na večer po ulici.Naproti mě jdou paní a malý chlapeček.Asi dva,možná tři,roky.S pozdravením je míjím.V tom okamžiku na mě chlapeček ukáže a ptá se paní,co to je?A paní odpoví,že to je přeci slečna.
Když to říkám potom mámě,chytne záchvat smíchu.Že jsem asi neidentifikovatelná.
Aby bylo jasno.Nenosím barevné vlasy,ani extravagantní oblečení.Nejsem potetovaná od hlavy až k patě a nemám piercingy po obličeji.
Nevím co to ty děti popadlo...

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.